O.S. Sportklub Louňovice

<%%>

Pétanque - informace z internetu

Pétanque je skvělá hra, která má svůj moderní původ ve francouzském středomoří. Její počátky však sahají až do starověku (bojové hry) a svou podobu získala ve starém Římě. První oficiální pravidla byla vydána roku 1907 a první dlouhodobá soutěž byla uspořádána roku 1910 ve Francii.

Nejpopulárnější je pétanque právě ve Francii. Patří k tamějšímu stylu života stejně jako jejich vynikající víno a proslulé sýry. Můžete se s ním setkat ve všech městech a vesničkách, převážně na jih od Lyonu. Každoročně se ve Francii koná více nez 10 000 (!!!) turnajů všech kategorií i významu.

Pravidla petanque

Pétanque proti sobě hrají vždy dvě družstva (trojice nebo dvojice) nebo dva jednotlivci. Každý hráč disponuje hracími ocelovými koulemi (ve trojici má každý dvě, v ostatních případech mají hráči po třech koulích). Ocelové koule, v průměru asi 70 – 80 mm a váze 650–800 g, které se od sebe hezky odrážejí, jsou označeny zářezy, aby se od sebe daly rozeznat. Oficialní závodní koule ještě musí mít vyraženo na povrchu jméno výrobce. Na světě je několik výrobců, ale ti největší a nejznámější jsou z Francie (OBUT, JB, Integrale).

Dále je zapotřebí prasátko – malá dřevěná kulička asi 3 cm v průměru, nejlépe reflexní barvy.

Začínající hráč namaluje na zem malý kroužek – metu, odkud se pak v průběhu celé hry hází. V následujících hrách se meta umisťuje na místě, kde skončilo prasátko v minulé hře. Dále hodí prasátko libovolným směrem 6–10 m daleko (ženy a děti mohou 6–8 m). Poté hodí kouli tak, aby skončila co nejblíže prasátku.

Principem této hry je umístit koule svého týmu co nejblíže k „cíli“, který tvoří malá dřevěná kulička. Jeden člen z družstva „A“ tedy vhodí kuličku (cíl) a stejné družstvo vzápětí vhodí i svoji první kouli. Přichází družstvo „B“ a snaží se svou kouli dostat k „cíli“ blíž než je družstvo „A“. Pokud se mu to první koulí podaří, nastupuje znovu družstvo „A“. Pokud ne, hází tým „B“ své koule tak dlouho, než se dostane blíže. Tímto stylem se obě družstva střídají. Hra končí, nezbyla-li ani jednomu družstvu koule na hození. Tým, který má po ukončení hry svou kouli nejblíže cíli získává bod. Má-li toto družstvo k cíli blíže více koulí, než je první nejbližší koule soupeřova, získává tolik bodů, kolik je těchto nejbližších koulí. Soupeř nezískává nic. Zápas se skládá z více takových her a je ukončen tehdy, dosáhne-li jedno z družstev 13-ti bodů.

Při hře se může všechno – např. odpalovat koule soupeře, odpalovat prasátko, postrkávat svoje koule (samozřejmě jen kutálející se koulí) atd. Příroda hraje také, kromě psů a malých dětí. Bere se vždy jen kde koule skončí, ne jak se tam dostala.

Princip hry je velmi jednoduchý, ale dokonalé zvládnutí techniky a taktiky vyžaduje pravidelný trénink. Terén pro pétanque není v pravidlech přímo určen. V tom je kouzlo této hry. Hráči se musí vyrovnat s nástrahami jakéhokoliv povrchu. Nejčastěji je ovšem vidět povrch podobný cestičkám v parku (udupaný písek). Rozměry hřiště by se měly pohybovat kolem 4×15 m.

Výraznou předností tohoto sportu je to, že ho může hrát prakticky každý (ženy s muži, starci s dětmi, i tělesně postižení se mohou zúčastňovat všech turnajů) a prakticky kdekoliv (jak již bylo uvedeno, terén je libovolný).

Pétanque není obyčejná hra. Je to uklidňující balzám na nervy. Tvrdí to nejen samotní hráči, ale ke stejnému poznání dospěli i manažeři koncernů L´Oréal nebo Daimler-Chrysler. Vyčerpané vedoucí pracovníky, unavené obchodní zástupce a inženýry posílají do Saint-Tropez, přímo do centra této tradiční hry. Při výuce v kurzech tu současně vstřebávají jižanský styl života, v němž všechno plyne pomalým tempem a na všechno je dost času.

Umění žít

Jeu de boules je zhuštěnou trestí umění žít, savoir-vivre. Bývalé rybářské městečko Saint-Tropez a jeho klub La Boule Tropézienne je pro vyznavače boule mytickým místem, které nelze nenavštívit. Zájem o hru vyvolal v poslední době novou vlnu turistiky, při které se adepti z různých koutů Evropy snaží přijít na kloub umění zkušených hráčů.

Historie

Jeu de boules se během devatenáctého století diferencovala do několika vyhraněných variant (boule lyonnaise, jeu provençal), které spolu s italskou hrou boccia a britskými bowls vycházejí ze společného základu. Ve druhé polovině devatenáctého století se ustálila nadregionální pravidla, vznikly první organizované kluby a začaly se pořádat turnaje. Hra pétanque vznikla podle tradice teprve v roce 1910 v městě La Ciotat (30 kilometrů východně od Marseille) zjednodušením „jeu provençal“. Dodnes tuto událost připomíná pamětní deska na místním hřišti. Na rozdíl od předchozí varianty se hází na pouhých 6–10 metrů (u jeu provençal 15–21 metrů) a hráč nesmí opustit stanovený kruh. Při provensálské variantě se při „bodování“ provádí úkrok stranou a zpravidla se hází vstoje na jedné noze, při vyrážení je třeba udělat tři kroky kupředu. Pétanque je proto klidnější a fyzicky nenáročnější variantou, při níž záleží pouze na zručnosti hráčů.

Organizace

Po marném úsilí o přijetí do francouzského svazu „boules“ se nakonec hráči pétanque rozhodli vytvořit samostatný svaz s „jeu provençal“. Došlo k tomu v roce 1945. Dnes tento svaz sdružuje na půl milionu registrovaných hráčů, z toho osm procent žen. Odhaduje se však, že celkem této hře holduje pět až osm milionů Francouzů. Hra se po druhé světové válce rozšířila i za hranice Francie a mezinárodní asociace dnes sdružuje kluby pétanque z několika desítek zemí. Česká asociace pétanque klubů (ČAPEK) vznikla v roce 1995 a sdružuje více jak třicet klubů z celé republiky (bližší informace na adrese http://petanque.cstv.cz). Těžko říci, zda můžeme pétanque považovat za sport v pravém slova smyslu. Každopádně při něm během dne hráč nachodí několik kilometrů. Většinu doby se přitom dívá do země, propočítává vzdálenosti, odvažuje v ruce kouli nebo si dobírá soupeře vtipnými poznámkami. Pétanque je demokratickou zábavou, které se mohou zúčastnit doslova všichni, otylí, netrénovaní, dokonce i vysloveně nesportovní typy. Na rozdíl od jiných sportů si tu nemusíte hlídat fyzičku ani štíhlou linii. „Boule tě chce takového, jaký jsi,“ říkají její vyznavači.

Napsal admin, tisk, přečteno 249980x